Rodinný dům Vyšehořovice

RD 7+kk, pozemek 915m2, Kozovazy

Rodinný dům Vyšehořovice

Dovoluji si Vám nabídnout krásný rodinný dům s okrasnou zahradou v Kozovazech, část obce Vyšehořovice.
Dům prošel v roce 2002 celkovou a velmi zdařilou rekonstrukcí plus bylo přistavěna nová část, která byla kolaudována v roce 2012.
Celkem má dům tedy 200m2 užitné plochy a dispozičně je řešen jako 7+kk. Po vstupu z chodby přijdeme do obývacího pokoje s kuchyňským koutem a vstupem na terasu, v pravém křídle přízemí je dále hlavní ložnice (rovněž s přímým vstupem na terasu) s vlastní koupelnou, toaletou a šatnou, dále chodba s knihovnou a dětský pokoj. V levém křídle přízemí se nachází samostatná toaleta, technická místnost, pracovna a druhá koupelna se saunou navazující na posilovnu. Díky francouzským oknům, které jsou přítomny v obývacím pokoji, ložnici a koupelně s wellness, je přízemí velmi příjemně světlé a prosluněné. Dostatek světla rovněž zajišťují dostatečně vysoké stropy a střešní okna.
V podkroví domu nalezneme další dva samostatné pokoje a toaletu.
K domu patří garáž pro dvě auta, půda s úložným prostorem, samostatně stojící dílna a rozsáhlá velmi hezky upravená zahrada orientovaná na jih se soukromým vinným sklepem.
Dům je napojen na veškeré sítě, obecní kanalizace a voda. Vytápění domu je řešeno plynovým kotlem na propan-butan, na střeše jsou solární panely. Okna plastová, plovoucí podlahy, podlahové topení, klimatizace v podkroví a zabezpečovací zařízení Jablotron. V domě je zabudován čistící systém na pitnou vodu. Energetická náročnost – tř. B.
V obci se nachází autobusová zastávka, dětské hřiště, restaurace/penzion Loni. Veškerá občanská vybavenost v sousedním Mochově nebo Čelákovicích.
V případě zájmu o prohlídku mne neváhejte kontaktovat.

Dokumenty k pozemku

Galerie

Obec Vyšehořovice (dříve Vyšerovice, německy Wischerowitz) se nachází při potoce Výmola v okrese Praha-východ, kraj Středočeský. Rozkládá se 25 km východně od Prahy a 5 km jižně od Čelákovic. Žije zde 639 obyvatel. Jihovýchodně od obce se nachází přírodní památka U skal.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1178, tedy z doby posledního roku vlády českého knížete Soběslava II., jenž ještě stihl darovat vyšehradské kapitule zdejší popluží, které dříve patřilo jinak blíže neznámému Vratišovi.

Z následujícího 13. století se sice žádné zmínky nedochovaly, ale dle románských a gotických prvků dodnes patrných na zachovalém presbytáři původního kamenného kostela sv. Martina se lze domnívat, že někdy v této době byl tento kostel vystavěn. Stalo se tak pravděpodobně přičiněním právě vyšehradské kapituly, která zde ve středověku držela patronátní právo, tj. právo jmenovat faráře.

Poměrně nebývale velké množství písemných pramenů se v souvislosti obcí začíná objevovat hned od století čtrnáctého. Z počátku se vážou k nejstarším doloženým majitelům zdejší tvrze, rodu vladyků z Vyšehořovic, kteří ve svém erbu nosili dubovou větev. Prvním známým členem tohoto rodu byl Havel z Vyšehořovic. Jeho syn Budislav působil v tehdy velmi vážené funkci veřejného notáře a byl rovněž klerik při svatovítské kapitule. Svou církevní kariéru dotáhl až na kaplana prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic.

Kromě tvrze a kostela se dochovala v obci ještě jedna středověká stavba – je jí goticko-renesanční zvonice.

Dnes jsou tyto objekty v neutěšeném stavu, což platí zejména o zvonici a tvrzi, která se však postupně začíná opravovat. Loď starého kostela byla zbořena až v souvislosti s výstavbou nového barokního kostela v letech 1769–1770. Staré náhrobní kameny nacházející se v původním kostele však byly otesány a znovu použity jako stavební kámen při stavbě současného kostela.

Vyšehořovice bývaly slavné zejména díky těžbě. Již přinejmenším v době Karla IV. se západně od obce v prostoru mezi Vyšehořovicemi, Horoušany a Nehvizdy těžil kámen používaný na významných pražských stavbách jako chrám sv. Víta na Pražském hradě, Karlův most, mostecké věže, měšťanské domy, atd. Kamenictví zde živě žilo ještě v 19. století, kdy se odsud vozil kámen např. na mostní stavby v Poděbradech, Nymburce či Kralupech nad Vltavou, v roce 1869 bylo užití vyšehořovického pískovce zvažováno pro nosnou část obloukovité chodby Národního divadla, ale ve zkoušce relativní pevnosti se nakonec ukázal lepší pískovec žehrovický. V první polovině 20. století pak zde kamenické řemeslo již jen dožívalo. Zato ale v období mezi první a druhou světovou válkou proběhl obrovský boom těžby jílů, jejichž ložiska se zde exploatují dodnes.

V místních lupcích se při těžbě kamene často odkrývaly význačné zkameněliny zejména pravěké flory, která zdejší naleziště mezi odborníky proslavila široko daleko. Do místních lomů jezdili již v 19. století „lovit“ nejvýznamnější vědci (včetně těch z ciziny). Dnes některé tyto zdejší fosílie lze obdivovat v expozicích Národního muzea i jinde.

Ještě v 19. století se ve vsi nacházely dva rybníčky. Menší na návsi, který se do dnešní doby dochoval ve své vybetonované podobě požární nádrže, a ve kterém místní sedláci v dobách, kdy byl přístup do vody ještě pozvolný, plavívali své koně. Větší při dnešní „ulici“ Na Ohradě, který však byl zrušen. Oba rybníky byly propojeny stružkou, která dále odtékala podél silnice dolů směrem k Župavě, kde se vlévala do Výmoly.

Mezi světovými válkami se zde lidé živili krom povolání spojených s těžbou kamene či jílu zejména zemědělstvím a taktéž někteří provozovali různé živnosti – např. kovář, pekař, řezník, kolář, obuvník, holič, apod. Uživily se tu tři malé krámky se smíšeným zbožím a dvě hospody (Kubrychtova a Novákova).

Kontakt

Věra Krulichová

V případě jakýchkoli dotazů nebo domluvení osobní prohlídky mne prosím kontaktujte, viz níže.

Věra Krulichová
tel. číslo: +420 731 618 415
email: vera.krulichova@re-max.cz

Kontaktujte mě